Přidáno 10.4.2020 v 13:00
P.Funda:Strakonické příběhy Karel Skalický
14. března v 14:01 ·
OBECÁKY ZA OBCHVATEM
Ve všech částech města se ve 30. letech poměrně hojně stavělo a vyrůstaly zcela nové obytné domy, ale volných bytů se zájemcům stále nedostávalo, protože se do Strakonic stěhovali pořád další lidé. Stavební ruch neumlkl ani za kratičké druhé republiky a ani v počátcích smutného protektorátu. Všechny tyto stavby se již řídily regulačním plánem, k jehož zřízení město přistoupilo na začátku roku 1930 pro oblasti, které „zastaveny budou v příštích padesáti létech”. Veškeré připomínky k regulačnímu plánu měly být úřadu předány písemně do 17. března 1930. Na vypracování přehledného regulačního plánu města byla vypsána veřejná soutěž, do které se přihlásilo celkem 33 projektů a ve které zvítězili mladí pražští architekti Josef Kubín (* 1902) a Jindřich Lášek (* 1902), kterým bylo skutečně zadáno konečné vypracování regulačního plánu, schváleného obecním zastupitelstvem v lednu 1933. Byla v něm mimo jiné řešena důležitá severní obchvatová komunikace, pro kterou byl pro časy budoucí ponechán nezastavitelný pruh. V lednu 1939 rozhodlo obecní zastupitelstvo o stavbě dvou obecních obytných domů pro chudé, pro které zakoupilo pozemky v polích za městem směrem k městské cihelně. Sousedící masivní budovy byly stavěny firmou stavitele Josefa Franka sice o samotě, ale s jasným vědomím budoucího severního obchvatu. Náklady se vyšplhaly na částku slabě přes 708 tisíc Kč. V druhé polovině roku 1940 byly domy s čp. 613 a 614 již dohotoveny a obydleny. Veškeré stavební aktivity následně zcela přerušila protektorátní stavební uzávěra, uvedená v život vládním nařízením z 7. května 1941 o zákazu nových staveb.
